Cibuloviny a hlíznaté

Cibuloviny a hlíznaté

 

Cibuloviny a hlíznaté květiny se od ostatních rostlin odlišují tím, že jejich podzemní částí je tak zvaný zásobní orgán – cibule a hlíza, patří do skupiny vytrvalých bylin.  Vegetační období těchto rostlin nezačíná změnami podzemní část, ale části v podzemním orgánu, až poté vyrůstá nadzemní část.. Cibule je jednoděložná (výjimkou je šťavel- dvouděložné) s hustě navrstvenými šupinovými listy vyrůstajících zkrácené části stonku. Nepříznivé podmínky ročního období rostlinka přečkává právě ve fázi cibule. Květ je závislí na kvalitě cibule.  Velké množství cibulovin je mrazuvzdorná a tak není potřeba je na zimu ze země vyndávat.  Ale najdou si cibulky, které se na zimu vyndávají ze země a nechávají přezimovat v mrazuvzdorné místnosti a vysazují se zpět až na jaře.

V případě, že nechceme cibuloviny nechat přes zimu v zemi, je potřeba cibulky vyndávat ze země po zaschnutí nadzemní části, anebo nejdříve za 2 až 3 týdny po odkvetení. Jestliže vyndáme cibulku dříve než je zatažená nadzemní část, poškodíme tak samotnou cibulku.

Pokud je nenecháváme v zemi celoročně, sázíme je do země buď na podzim září – říjen, prakticky do doby do zámrazu. Nebo na jaře po roztátí země.  Hloubka výsadby je závislá na velikosti cibule, či hlízy. Menším postačí hloubka 5-10 cm u větších 15-20 cm. K cibulovinám řadíme například: česnek, řebčík, sněženku podsněžník, bleduli jarní, modřenec, hyacint, narcis nebo tulipán.

Hlízou nazýváme zdužnatělý podzemní stonek nebo kořeny. Stejně jako cibule jsou zásobníkem živin pro rostlinku, ale na rozdíl od cibule po vyčerpání živin dojde k úhynu hlízy, výjimkou je brambořík. Stejně jako většina cibulovin i spousta hlíz je mrazuvzdorná, ale i zde se najdou druhy, které necháváme přezimovat v mrazuvzdorné místnosti a vysazují se až na jaře. Hlízu tvoří například sasanka, krokus, mečík, talovín či lilie.

Jiřina

Oba druhy se hodí jako skalničky i do záhonů, ale vzhledem k tomu, že většina z nich kvete na jaře, dají se použit i na zkrášlení trávníku. První sečení trávníku pak nastává až po zaschnutí a zežloutnutí listů. Květy můžeme průběžně odstraňovat, aby se cibulka zbytečně nevysilovala tvorbou semínek.

 

Comments are closed