Sukulenty
Domovinou sukulentů jsou pouště, polopouště, tropy, subtropy a stepy v oblastech s výskytem minimálních srážek, nebo oblasti, kde jsou výrazná období mezi suchem a deštěm. Sukulenty shromažďují ve svém těle velké množství vody, což jim umožňuje přežít i náročná období sucha. Jsou schopné změnit svůj objem podle dostupnosti vody a jejich povrch je chráněn proti nadměrnému odpařování. Na rozdíl od většiny rostlin mají redukovaný, kompaktní vzrůst, nejsou tak rozvětvené, většinou jsou dužnaté a nezdřevnatí. Sukulenty jsou krásné celoročně, ať už kvetou nebo ne. Mají mnoho barevných variací. Je pro mě důležitý dostatek světla – až 12 hodin denně, proto je pěstujeme na okenních parapetech.
Zálivka by měla být občasná i v letních měsících a v zimě se obejdou zcela bez zálivky a to díky malému množství světla. V letních měsících zaléváme sukulenty v podvečer. Sukulenty si o vodu řeknou sami svraštěním a svěšením listů. Můžeme je i letnit venku na balkóně či zahrádce. Výjimkou jsou například netřesky, které mohou být venku celoročně. Optimální teplota pro jejich pěstováni je 25 stupňů. V zimním období pak okolo15, hlavně z důvodu nedostatku světla.
Velmi oblíbené jsou tak zvané sukulentní zahrádky. Do nízké misky sázíme několik různých druhů sukulentů nízkého vzrůstu, které mají obdobné nároky na zálivku. Sukulenty se přesazují jednou za 2 až 3 roky, když jim dojde místo v květináči pro kořenový systém. Přesazují se do nádoby jen o něco málo větší než původní. Mohou se přesazovat celoročně dle potřeby. Zemina je ideálně vzdušná, lehká, dobře propustná s dobrým složením minerálů. Ne humózní a není potřeba hnojit. Nejlépe se hodí směs písku, trocha zeminy a perlit. Snadno se množí odnožemi, nebo zdužnatělými listy. Některé sukulenty jsou i léčivé jako třeba aloe nebo tlustice.